Proč?

27. ledna 2017 v 17:19
Proč jsem se rozhodla psát tento blog? Proč jdu dělat další aktivitu navíc, když už v tak přeplněných dnech nevím co dřív? Je to jednoduché. Je to čas, který věnuji pouze sama sobě. Je to doslova urvaných pár minut pouze pro mou osobu, a já jsem se rozhodla, se o ní s Vámi podělit.
Většina z nás má nějakým způsobem nelehký, neobyčejný život. Ten můj je jedna velká záhada, která nikdy nekončí. Tvoří ho dva světy. Svět, kde lidi komunikují, spolupracují, rozumí si. To je svět nás dospělých. Druhý je pak svět mého syna. Je tvořen chaosem, neporozuměním, nedorozuměním, temnotou....je to každodenní koloběh milionů otázek, z nichž není zodpovězena ani třetina. Je to neustálý, každodenní boj, kde není jasné, kdo je vlastně obětí. Mám doma už tři a čtvrt roku stále malé miminko, které se od těch maličkých liší pouze tím, že umí chodit. Netuším, co by zrovna chtěl dělat, kam by chtěl jít, co mu zrovna vadí....samá otázka hned po probuzení. Nocí to ovšem nekončí..(autisté mají velké problémy se spánkem a nočními děsy). Když si konečně doděláte vše v domácnosti, dáte si rychlou sprchu kterou už si ani nevychutnáte, protože se vidíte už od odpoledne v posteli, po hodině spánku Vás buď probudí hrozný, hysterický řev, způsoben bůh ví čím. Nebo veselý křik, plný radosti a elánu v jednu hodinu ráno, kdy už ten drobeček stihne v zápalu energie otočit celý pokoj vzhůru nohama. A opět začíná řada otázek, řada možných řešení, která jsou ve finále stejně k ničemu, protože stejná situace se opakuje několikrát za noc...
Stejně jako on nevidí svět míma očima, nechápu já, ten jeho. On sám ten svůj nechápe, jak bych mohla já? Pro mě obyčejné věci, mohou pro něj znamenat neskutečnou katastrofu. Každá máma chce pro svůj poklad jen to nejlepší. Chce být supermámou. Chce mít spokojené dítě. To mé nebude nikdy spokojené, můžu být tedy supermámou? Nevím, jestli jí můžu být, ale snažím se o to každý den, co mám ten svůj poklad na světě a nepřestanu.
Mé dny jsou neustálý kolotoč lékařů, center, vaření, uklízení, učení. Jsem matkou na plný úvazek, jako většina maminek. S tím rozdílem, že můj život vyplňují samé otázky a otazniky. Proto tento blog. Chci se s Vámi podělit o náš svět v chaosu. Někomu třeba pomůže, někoho pobaví... Mě zajišťuje mou volnou chvilku ;-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 5. února 2017 v 1:15 | Reagovat

Držím palce.

2 Svatava Svatava | E-mail | 26. února 2017 v 19:58 | Reagovat

Taky držím palce a přeji hodně trpělivosti a porozumění okolí-protože kdo nezažil- někdy nechápe. Já se začínám o tuto diagnózu zajímat jako uč. v MŠ. Je těchto dětí čím dál víc a nikdo nás na to nijak nepřipravil, takže se zajímám sama.Nerada bych nadělala více škody než užitku.

3 Monika Monika | 28. května 2017 v 0:35 | Reagovat

Soucítim s Vami, protoze moc dobre vím, co si zazivate :-( Mam doma uz 14 leteho autika a nekdy je to boj. Ale at je to jak je to, jsou to nase zlaticka. Tak hodne sil preji a drzim palce

4 Hanka Hanka | 29. května 2017 v 12:30 | Reagovat

Držím palce a moc dobře vím, o čem píšete. Mám doma devítiletého autíka, který aspoň v noci spí, ale vůbec nemluví a ani písemně komunikovat nechce. Takže třeba úplně banální nemoc(nachlazení natož třeba střevní viróza) je pro mě noční můra, protože on neřekne, co ho bolí, jestli je mu líp - sedím u něj, měřím teplotu a on jen vyčítavě kouká, proč mu nepomůžu.

5 Liborova Máma Liborova Máma | 14. června 2017 v 12:45 | Reagovat

Držím palečky, v rodidině máme taky autistu, 3 měsíce mu trvalo, než sestavil LEGO Duplo ... v 17 letech ... soucítím. Ale aspon ho baví hrát videohry, hlavně LoL.

6 Liborova Máma Liborova Máma | E-mail | Web | 14. června 2017 v 12:48 | Reagovat

vytvořil si i svojí FB stránku (odkaz dole), kde mi ho můžete podpořit nějakými hezkými zprávami na zeď. Vašeho autíka také rozhodně podpořím, jak jen to půjde!

https://cs-cz.facebook.com/sawyor/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama