Hloupí lidé?

20. dubna 2017 v 15:43
Od jedné vážené paní magistry jsem nedávno vyslechla větu, že hloupé děti a hloupí lidé neexistují. Mají rozdílný intelekt, nenazýváme je však proto hloupými. Naprosto s ní v tomto souhlasím. Podle mě se ale v hlupáky dospělí lidé mění sami. Záleží na nich, jak se chovají, jak přemýšlí, jak žijí.
Měli jsme naprosto nesnesitelné sousedy. Ona většina z nich byla zajímavá. Všichni se za zádami pomlouvali, řešili každou maličkost, do očí si však nic neřekli. Tak už to prostě v našem světě chodí. I když mě stále nepřestává udivovat, proč se takto chovají dospělí lidé. Je přeci jasné, že pokud si navzájem neřekneme, co nám vadí, a co nás trápí, nic se nevyřeší. Tito noví sousedé byli ovšem velitelé hlupáků.
Byl to mladý pár, asi tak v našich letech. Když ještě v začátku pouze uvažovali o koupy bytu, vlezl si mladík k nám do sklepa, bez jakéhokoli dovolení, a zkoumal odpady. Jelikož ho manžel znal dříve ze školy, pouze mu vysvětlil, že taková věc se nedělá, a dál jsme to neřešili. Když začala rekonstrukce, nikde žádné upozornění, to se objevilo až po čtrnácti dnech. Ještě na vysvětlenou, v jednom vchodě byly čtyři byty. Vchody byly tři, opravdu malý barák. Chodba nebyla nikdy uklizená. Tuto úlohu za ně plnil můj dobrosrdečný manžel. V té době jsem měla měsíc a kousek do porodu. Pán mě přesvědčil, že do té doby by mělo být hotovo. Rodila jsem o měsíc dřív, syn měl od malička dost zdravotních problémů, rekonstrukce se nehýbala, i když jsem byla každý týden ujištěna, že do týdne je hotovo. Žádali jsme souseda, zda by bylo možné upozornění velkého hluku z jejich bytu. Není žádný problém vzít malého do kočárku a nechat ho v klidu vyspinkat venku. Znovu jsme byli ujištěni, že to nebude žádný problém. Přišel pouze jednou.
Dotyčný pracuje ve státní službě. Slouží jednou za tři dny. Do bytu chodil většinou ve dvanáct hodin dopoledne, a to na dvě hodiny. Dále v šest hodin večer do osmi. Neuvěřitelné. Jen vchodové dveře měnil týden. Rekonstrukce trvala přes čtyři měsíce. Vyšli jsme jim vstříc, a byli kvůli jejich rekonstrukci bez elektřiny, když byla potřeba. Stejně tak bez vody a tepla. Oni nám naopak skoro vůbec. Můj nemocný, nedonošený drobeček neměl žádný klid. Bál se spinkat v postýlce. Je velmi pravděpodobné, že tyto stresy mohly přispět k jeho autismu.
Rekonstrukce byla neuvěřitelně dokončena, začalo však další peklo. Milostpán si začal pouštět úžasné, smysluplné techno. Duněl celý dům od rána do večera. Tito peciválové trávili totiž nejdříve většinu času doma.
Když se v hezčím počasí přesunuli z bytu před vchod, kde téměř každý den plnili své dny pitím alkoholu, grilováním a vyprávěním úžasných hystorek, vůbec nám to nevadilo. Okna na této straně jsme měli do kuchyně. Syn měl klid a my byli spokojení. Další problém nastal ve chvíli, kdy milostpaní začala poprvé ve svém životě chodit do práce. Její pes nebyl zvyklý být sám doma, a tak neustále štěkal. Od rána, do dvou do odpoledne. V těchto starých domech jde slyšet téměř vše. Se sousedem to ještě ze začátku šlo, snažil se domluvit, najít nějaké řešení. Sousedka byla lhostejná hned. Bylo jí to úplně jedno. Jak jsem později poznala, byla tak vychovaná. Se špatnou výchovou u dospělého člověka už nic neuděláte. A jelikož ona byla paní jejich vztahu, on musel poslouchat.
Věčné párty, dunění muziky, štěkání psa, samý rámus. Pomůže Vám nějaká instituce? Ne. Do desáté hodiny máte smůlu. Byla to navíc taková prasata. Za dobu tří let, co jsme tam s nimi bydleli, uklidili chotbu třikrát. Nebo spíše on. Ona to přece dělat nebude. Z těch deseti schodů by jí upadly ruce. Nechtěla bych to vidět u nich doma. Psa nechali kálet před domem, samozřejmě po něm neuklízeli. Vyřešila jsem aspoň tento problém pokutou od obce. Všem okolo to samozřejmě také vadilo, nikdo jim však nic do očí neřekl. Jejich věčné stížnosti směřovaly k nám.
Další skvělou věcí, jsou v této obci zahrádky. Několik z nich je nalepených přímo na domě. Ta jejich byla přímo pod okny synova pokoje. Opět nekonečné rušení, inteligentní rozhovory tupých hlav, o které nestojíte, jelikož Vy svůj život žijete, ale musíte je poslouchat. Jejich problémy se rovnají desetiletým dětem. Opět další skvělá věta, od další vážené paní magistry se zde osvědčila. Pokud je někdo bez sebevědomí a základních znalostí, naučí se pár odborných výrazů, které neustále používá. Přesný případ našeho souseda. Vše odnášel stav našeho syna a následně my.
Člověk, který pracuje ve státní službě, by měl plnit nějaká pravidla. Tento každý den, i před pracovním procesem musel pořádat párty, kde byl samozřejmě alkohol nezbytný. Kolikrát sotva chodil, ale do práce šel. Asi je někde něco špatně....V práci si v klidu připravil materiál pro svou zahradu, pracovním vozem, v pracovní době si ho na ní dovezl. Tak by to fungovat přeci nemělo. Naschvál chodil na zahradu vykonávat hlučné práce vždy, když syn spí, a on to moc dobře věděl. Pouze jednou se snažil být ohleduplný. Mohla bych tu vypisovat klidně měsíc, a stále by to bylo málo.
Takovým hlupákům nic nevysvětlíte. Nedá se s nimi mluvit. Žijí pouze pro své potěšení. Ani neví, jak se dá žít. Jsou omezení. Někdy za to mohou jejich rodiče a okolí, jindy si za to mohou sami. Takové hlupáky znám já. A žádná hezká zkušenost to tedy není. Opět jste totiž bezmocní a nikdo Vám zde nepomůže. Smutná je skutečnost, že oni sami už jsou také rodiči a s velkou pravděpodobností, ze svého dítěte vychovají úplně to samé. To je další krásná budoucnost, pro náš svět
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 20. dubna 2017 v 16:33 | Reagovat

Ti sousedé jsou teda vážně hovada!! Je mi líto Vašeho synka, někteří lidé se vážně chovají ještě hůř než zvířata...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama