Mé slovo, můj hlas

12. dubna 2017 v 15:01
Lidé se dnes starají především sami o sebe. Není to nic špatného. V dnešní době je to z velké části nezbytné. Zkuste ale myslet na lidi a děti, kteří trpí, aniž by za to mohli. Je jich samozřejmě mnoho, nemůžeme všem pomáhat. Můžeme na ně ale myslet a počítat s nimi. Dokud Vás tyto situace nepotkají osobně, většinou Vás zajímat nebudou. Není to ale škoda? Nestojí Vás to ani peníze, ani čas. Je to pouze tolerance. Úsměvy věnované druhým. Přívětivé pohledy, příjemný hlas, milé slůvko. Pochopení.
Není to nic těžkého. Povzbudí to Vás, povzbudí to nás. Kdo může za to, že se narodí s viditelnou vadou. Kdo může za své postižení? Kdo může za psychickou poruchu? I homosexuálové se s homosexualitou narodí. Proč tito lidé většinou sklízejí odpor, posměch, lhostejnost? Proč nemohou být normálně přijmuti? Teď mám slovo já. Prosím, poslouchejte.
My, jiní lidé, jiné světy, my jsme Vám neublížili. Nijak Vás neotravujeme. Můj malý autíček nemůže za svou poruchu. Věřím, že by také rád žil normálním životem, kdy by světu rozumněl jako my. Rád by se sám o sebe postaral, rád by si s dětmi hrál. Ale nemůže. Nerozumí našemu světu. Náš svět nerozumí jemu a jeho podobným. A proto ho trestá. Stalo se mi, že jedna maminka dokonce svého syna od toho mého radši odtáhla, protože není jako my. Není normální. Co je dnes normální? Proč trváme na normálnosti? Podpořme chaos, tíhu všech těchto rodin, které to nemají lehké, aniž by si to vybrali. Chtěli to dobrovolně? Chtěli byste to Vy dobrovolně? Trpí za své děti, trpí s nimi. Trpí a nikdo je nevyslechne. Nikdo jim nepomůže.
Tupé pohledy, nehezké připomínky, neslušné chování, trapné vtipy. Proč? Co Vám děláme? Nemluvím o všech lidech, ale bohužel o většině. Je to velice smutné. Lidé zapomněli být lidmi. Neumějí cítit, být pozitivní, přátelští. Troufám si říct, že mluvím za většinu z nás jiných. Buďte lidé a buďte lidští. Buďte rádi, že Vás podobné situace nepotkaly a držte s námi. Netrestejte nevinné a věnujte jim úsměv, místo posměšků.
Teď mám slovo já. Mluvím k Vám vlídně a s prosíkem. Mluvím za všechny. I Vy tvoříte naši budoucnost. Jste také součástí našich životů. Mějte být na co hrdí...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 12. dubna 2017 v 16:57 | Reagovat

Velice s Vámi soucitím :-(

2 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 12. dubna 2017 v 18:28 | Reagovat

Je to hezky napsané, třeba se nad tímhle článkem někdo zamyslí. Dneska je taková divná doba a soucítění je málo....

3 Siginitou Siginitou | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 13:39 | Reagovat

Moc krásně napsaný.
Je to jak píšeš. Dnešní doba je na hovno :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama