Druhá stáž

12. května 2017 v 8:00
Druhou částí mé stáže byla místní školka. Zde se také snaží o integraci handicapovaných dětí. Mimo přívětivé paní ředitelky, která se neskutečně snaží vyjít všem v mnoha věcech maximálně vstříc, v tomto článku musím vyzdvihnout práci jedné zdejší paní asistentky.
Ze začátku stáže jsem byla opravdu rozervaná. Psychicky zničená. Chlapeček s autismem a těžkou mentální poruchou vypadal jako andílek. Byl velice šikovný, přátelský, zkrátka v mých očích naprosto úžasný a sladký. Měl ale velmi pevné velení, a to mi ze začátku nešlo přes srdce. Vím, že na spoustu těchto dětí je to potřeba, a na většinu z nich to funguje. Máme to doma úplně stejně. Zde mi to ovšem zprvu přišlo přehnané. Nebylo. První večer jsem probrečela a říkala si, do čeho jsem se to vlastně pustila. Budu to moci vůbec dělat? Zvládnu to? Než se k této situaci všichni s chlapcem dopracovali, byla to velmi dlouhá cesta. Stačí jedna změna, jedno povolení a vše je ztraceno. Zažila jsem to na vlastní kůži, když jsem tomuto dítěti chtěla udělat radost, a ve volné chvilce s ním dělala jeho oblíbenou, pohybovou aktivitu. Poté nechtěl přestat, nechtěl pracovat, a s touto aktivitou si mě spojil. Pokaždé, když mě tedy viděl, byl chudák vyvedený z míry. Tehdy jsem pochopila, že pevná ruka a pevný režim je v tomto případě opravdu na místě.
Jeho paní asistentka je pro tuto práci stvořená, je jakoby pro něj stvořená. Přesně jemu na míru. Je rázná, důsledná, ale milující. U tohoto chlapečka byla pouhý měsíc. Nevěřili byste tomu. Chlapeček jí naprosto důvěřuje, má v ní jistotu. Když je nejistý, okamžitě jí hledá. Dokonalý vztah pojí tuto dvojici. Tato žena přesně ví co, a jak s ním má dělat. Naučila ho za pouhý měsíc pár neskutečných věcí. I jedna věc, kterou se takové dítě dokáže naučit je úspěchem. Ví docela přesně kdy se má jak zachovat. Hledá nové věci, studuje jeho handicap. Sama mi řekla, že k němu přistupuje jako ke svému. Nevím, zda je to správný přístup, mě se ale nakonec moc líbil. Tento chlapec ho potřebuje. Jsou dokonalou dvojící. Velice tuto paní obdivuji a uznávám. Je úžasná. Vyloženě se narodila pro toto poslání. Pevně doufám, že jí nezkazí léta práce, ale toto nadšení, elán a úchvatná empatie jí zůstanou. Jen se maximálně trochu vypilují, což ale v tomto případě není vůbec potřeba.
Vedení celé této třídy jejich pedagogem, bylo celé nesmírně inspirující. I tato paní učitelka zaslouží velkou pochvalu za svou práci. Celoroční téma, opět výuka hrou, opět disciplína. Bylo to moc krásné.
I ve třídě menších dětí jsem byla překvapena. A to velmi mile. Nikdy bych si nepomyslela, po tom uragánu, co mám doma každodenně, že bych nezvládla chaos. V této třídě samozřejmě převládal. Jsou to ještě nezformovaní prcíkové, jejihž hlavními cíly je vybití energie. A i přes to zde působí další parta profesionálů, kteří v tomto chaosu umí fungovat. Umí vypěstovat disciplínu, umí pracovat ve zmatku.
Pro mě bylo úžasné prožít takovéto situace. Nefunguje to. Ve velké míře. Zde se všichni snaží o opak. Mají pro to vlohy a povahy. To je velice důležité. Setkala jsem se i s pár lidmi, kteří se sice snaží, ale už by asi neměli.
Tito lidé, všichni, kteří se snaží pracovat s našimi dětmi jsou dalšími vzácnými anděli. Snad budou pouze přibívat. My je totiž opravdu moc potřebujeme a je jich málo. Tato školka je také zařízením, kteté by mohlo jít krásným příkladem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama