Zájem

6. října 2017 v 8:00
Děti rostou. Jako každičký člověk na planetě, jsou s dalším rokem zase starší. Někde je zvykem tuto událost řádně oslavit. U nás probíhají každoroční, dětské oslavy narozenin. Nepořádáme je kvůli dárkům, ale kvůli tomu, že se sejde rodina a přátelé, a společně dělají našemu synovi radost. Tím spíš, když jsme zjistili, že je autista. Máme spoustu přátel, na které je opravdu spoleh, rodiny nevyjímaje. Jsem za ně neskutečně šťastná. A moc dobře vím, že pokud by se na ně syn s čímkoli obrátil, budou se snažit mu pomoci. Proto jsou naše oslavy většího rázu, a proto jsou tak vyjímečné. Zveme opravdu všechny blízké. Malý tak jednou bude vědět, že tu pro něj všichni byli od začátku, a jsou tu pro něj, a pro nás stále. V tento den se jedná všem pouze o něj. Přijdou, aby ho potěšili, aby ho viděli. Nikdo už však nečeká rozzářená, dětská očička, prahnoucí po překvapení. Nečekají od něj uvítání, nebo jeho pozornost. Všichni už dnes vědí, že u nás je to jinak. Přesto přijdou rádi, a mají ho rádi, ať je, jaký je, a radují se s ním jeho způsobem. Stejně jako nám, stačí jim každá maličkost. Jsou součástí našeho světa. Dobrovolně, s radostí, s láskou.
Dárky samozřejmě každý donese. To už je u nás trochu komplikace. Když jsme slavili první rok, nových hraček si syn všiml přesně za rok další. Čím starší je, tím se tato doba krátí. Neplatí to však u všeho. Zaujměte dítě, které si neumí normálně hrát, hračkami. Je to nemožné. Najdou se vyjímky, kdy lidé, kteří ho opravdu dokonale znají, trefí jeho vkus. Hraje ovšem roli nálada, energie, jak se vyspinkal, jak se najedl. Ovlivňuje ho mnoho faktorů. A tak si většinou dárků nevšímá. Za těch pár let, už to všichni vědí. Zpočátku byli všichni v rozpacích, dnes už jsou si všeho vědomi. Fungují dokonale na jeho vlnách, a nakonec jsme všichni spokojeni. Baví se děti i dospělí. Všichni si pochutnáme na dokonalém dortu, panuje skvělá nálada, a to je pro nás nejdůležitější. Každá oslava se nám zatím vydařila. Ta letošní byla bez pochyb nejlepší.
Ani Vánoce u nás neprobíhají s dětským nadšením. Letos to možná bude kapku jiné. Syn je starší, zajímáhá ho více věcí. Doposud jsme mu dárky nutili, aby se povedla alespoň jedna fotka na památku. Nechápe, co jsou svátky, proč se v obýváku objevil stromeček, proč je pod ním hromada čehosi. Stejně jako u jiných příležitostí, dárky ho moc nezajímají. Neznáme dětské vzrušení a natěšení. Dlouhé očekávání slavného Ježíška. O Svátcích, nazvaných klidu a míru ani nemluvím. To už je ale zase jiná kapitola. Zkrátka, v naší rodině jsme se prozatím nedočkali mnoha radostí z dárečků, jako v jiných rodinách.
Ano, samozřejmě to zamrzí. Jsme opět ochuzeni o to nejkrásnější v životě s malým dítětem. Vynahrazuje nám to ale jinými způsoby. A já věřím, že se jednoho dne dočká i náš malý, i my s ním. Je to další dlouhá cesta, kterou zdoláváme. Společně s našimi přáteli, s naší rodinou. Všem Vám moc děkuji, máme Vás rádi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama