Vánoce

5. ledna 2018 v 8:00
Všechny Vás srdečně vítám v Novém roce. Doufám, že jste si všechny svátky patřičně užili, odpočali si, a do dalšího roku vykročili s chutí a energií. Vánoce patří mezi mé milované svátky. Nemusím slavit Silvestr, Velikonoce, ale svátky vánoční bych si nenechala ujít za nic na světě. Klasické pohádky, cukroví, výzdoba, koledy, všechna ta vánoční atmosféra, to je moje. S děťátkem jsou samozřejmě tyto svátky, ve znamení klidu a pohody, většinou bez klidu a pohody. Jak vypadají u nás? Slovo klid je tu neznámé. Klasickým pohádkám odzvonilo. Autisté mají svůj styl, své zvyky, a pohádky mnohy patří mezi ně. Jsou tací, kteří mohou koukat pouze na jednu pohádku stále dokola. Pak jsou tu třeba tací, kteří musí koukat pouze na jeden, krátký úryvek stále dokola. Je mnoho způsobů, co dítko, to jiný zvyk. U nás máme několik pohádek. Mohou běžet celé, ale nesmějí být nové. Většinou slouží jen jako pozadí, jelikož syn na ně koukat nevydrží. Přesto je však vnímá. V naší domácnosti obyčejné televizní kanály běží s trochou štěstí pouze po nocích. Neznáme reklamy, nové seriály, televizní zprávy. Zato známe nazpaměť synkovi pohádeky. Běží u nás každý den, už čtyři roky. Mohli byste nás v noci vzbudit, a my bychom byli schopni je slovo od slova odvyprávět. Své vánoční rozptýlení si tedy pouštím po večerech, když ten náš úžasňák sladce spinká. Nestihnu shlédnout vše, většinou ale aspoň pár mých oblíbených. Není to žádná katastrofa, a já se kvůli tomu nehroutím. Už jsem za těch pár let i zvyklá, a Vánoce si zkrátka užívám omezeně, ale za to jinak. Stromeček a výzdoba je oříškem. Syn miluje světélka, blikačky, ale také jehličí a vánoční řetězy. Ke kočičím a ptačím narušitelům, tedy přibyl pos!ední dva roky jeden nový. Klasické ozdoby odpočívají už druhým rokem na půdě, a byly vyměněny za plastové. Jediná výzdoba zkrášlující náš dům, je nalepena na oknech, nebo pověšena v dostatečné výšce. To ale jistě znáte i v běžné domácnosti. Nemohou být položeny okrasné dekorace nikde na dosah. Nemůže být zapálena svíčka, ani průsvitka. Klasika v každé domácnosti s malými dětmi. U pečení cukroví taktéž chybí pomocník. Alespoň mu už druhým rokem chutná, a to mě činí neskutečně šťastnou. Vánoční tradice jsou zde bezvýznamné. Nejsou pochopeny, nejsou zajímavými, a tak jen každý rok mírně zkoušíme štěstí. Zatím bez úspěchu. Veškeré vánoční náležitosti jsou připravovány po nocích, dny jsou věnovány synovi, a jeho potřebám. Je to jiné, je to hektické a dříve to vánoční atmosféru spíše vysávalo. Dnes už jsme zběhlí, zvyklí a užíváme si jak jen se dá.
Ani štedrovečerní večeře není jako v normálních rodinách. Přestože náš autík sní téměř vše, bramborový salát nepozře. Má místo něj klasické brambory. Nejíme všichni společně, nikdy. Tento večer není vyjímkou. Je to neuskutečnitelný úkol. Malý má svůj způsob stolování od narození, a nenechá si ho narušit. Krmím ho v dětské stoličce, u jeho pohádek. My stolujeme později. Ježíšek a jeho nadílka je u nás také velká neznámá. Jelikož syn neví, nechápe, nemá se tím pádem na co těšit. To je naše utrpení. Neběhá nadšený a nedočkavý. Nevyhlíží, nečeká, neodpočítává minuty. Nechápe, proč se tu ocitly vánoční krásy, stromeček, ani dárky. Jsou to jen nové hry, nová zkoumání, nová rozptýlení. Na druhou stranu nám toto nadšení vynahrazuje nadšení chybějící. Pohled na našeho nezbedu, který si dokáže hodinu hrát s jehličím, smát se vánočním řetězům, skákat radostí z blikajících světélek, je k nezaplacení. To jsou jeho Vánoce, které se staly i našimi. Vidíme a prožíváme je jeho očima, jsme vítáni v jeho světě. Společně jsme se naučili vychutnávat si je jinak, stejně jako život.
Vybírat dárky pro děťátko, které si neumí hrát, nepřijímá nové hračky a vůbec nejeví zájem o dárky, je docela těžké. Není to ale nemožné v našem případě. Zárukou spokojenosti je koupit něco, o čem stoprocentně víte, že Vás nezklame. Musí to být věc, která bude zajímavá i přes možnou, špatnou náladu. Dále už Vám potom nehrozí takový problém. Rozbalování dárků není nic pro malého. Sice už možná trošičku chápe, že na něj pod vším tím papírem čeká nějaká nová krása, stále to ale nechápe dostatečně. A tak se sice snažíme s ním dárečky rozbalovat, úspěch to ale zatím také nemá. Abychom mohli mít všichni trochu radost, hledáme dokonalé dárky velice dlouhou dobu. A když se poštěstí, mají alespoň tři úspěch na pár minut. Minulý rok jsme se krásně trefili i do nálady, i do výběru. Byla to ohromná schow a zábava. Nechala jsem syna o hodinu déle vzhůru. Obývák vypadal jako po třetí světové válce. Bylo to moc fajn. Je úžasné dívat se na něj, když prožívá upřímnou, velikou radost. Moc často se nám to nestává. Tyto chvíle jsou pro nás velmi vzácné. Přicházejí jen u pár činností, jako je například dovolená u moře, nebo výlet do bazénu. A to nemůžeme podnikat každý týden. Když tedy tato sváteční, úchvatná chvíle nastane, necháme se jí zcela pohltit. Jsme nadmíru spokojeni, že to zdlouhavé vybírání a připravování nebylo k ničemu. My totiž nikdy nevíme, co nás čeká, a na jaké reakce se máme připravit. Máme nedokonalé, dokonalé Vánoce, plné jiné radosti, které milujeme se vším všudy. Je to opět o maličkostech, díky kterým se stávají věci obrovskými, nezapomenutelnými.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Poustevnice, Čarodejka Poustevnice, Čarodejka | E-mail | Web | 29. března 2018 v 15:35 | Reagovat

Nemohu ani vyjádřit, jak moc si vážím rodičů autistických dětí. Je to velmi těžké. Je fajn, že jste našli něco, co synkovi udělá radost. Moře je asi problém, ale bazén je snad splnitelný i když nevím, kde bydlíte. Obývák jako po třetí světové? To znám a nejen o vánocích. A to vnučky jsou naštěstí zdravé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama