Reakce

23. března 2018 v 8:00
V prvních letech života mého syna, nebyli lidé zajímaví. Šlo o průhledná stvoření, která jakoby nebyla. Jedinou důležitou osobou byla ta má. Neexistoval tatínek, babička, ani dědeček. Okolní děti byly neviditelné. Existoval pouhý, jinak zařízený svět, a v něm my dva. V obrovké bublině, kde bylo nemálo místa, nebyl nikdo jiný vítán. Vyjímkou byla jediná teta, oblíbená od první chvíle. Po pár letech se zde našlo místo pro mého muže. Po ještě delší době pro prarodiče. Než si můj drobek dokázal zvyknout na každou, jednotlivou osobu, bylo vyžadováno mnoho času. Díky času sílila chuť pro vyplňování jeho bubliny dalšími, živými bytostmi. Tato útrapná léta jsou prozatím za námi. Dnes tento proces funguje o něco lépe.
Na přátele a blízké je syn již zvyklý. Ne vždy na ně má náladu. Tak to mívá každý člověk. On se pouze nemusí přetvařovat, nebo zdlouhavě vymlouvat. Jednoduše dá svou nespokojenost, nebo nezájem najevo. Každý člověk má v jeho očích konkrétní roli. S každým z nich plní jiný rituál, s každým naplňuje jiné zájmy, každý je oceněn zcela jinak. S tímto klučíkem je potřeba o vzájemný vztah pečovat. Zalévat ho jako květinu a nenechat ho vyschnout. Jinak vnímá svět, jinak vnímá i jeho náležitosti. Nemá to dané jako my ostatní. Jsou tedy lidé, mající o něj opravdový zájem, a na tuto potřebu myslí, nebo zkrátka začali mít smůlu. Přestala jsem se angažovat. Nikterak mě nezajímá nikdo, kdo si na něj vzpomene jednou za pár měsíců, když přijde chvíle nudy. Nebudu už zjednodušovat cesty lidem, kteří si to nezaslouží. Takový přístup není fér vůči mému malému, a já v něm nebudu pěstovat pocit vděčnosti za něčí pozornost. Ti, co opravdu stojí o jeho náklonnost, bývají dostatečně odměněni. Jsou vtaženi do zmiňované bubliny, a dokáží si to užít. Jsou tu tedy pevné vztahy. Ty, na kterých se neustále pracuje. Které jsou opečovávány. Díky tomu vznikají pevné vazby, převážně vnímané jako samozřejmé a uspokokující. Jsou tu ale ty opačné. Negativní reakce na konkrétní osoby nám daly prozatím sbohem. Pokud se ale v nevhodnou dobu, na nevhodném místě objeví někdo, kdo tam nepatří, přichází panika. Když není doma tatínek, jiný muž sem nesmí. Platí to i u dědečka, nebo strýčka, což jsou osoby známé, a oblíbené. Ocitli jsme se v situaci, kdy nás navštívil pan pojišťovák, kvůli rozbité střeše po bouři. Nekonečných čtyřicet pět minut, plných hysterie tuto návštěvu provázelo. Vżdy musí být dodržena určitá pravidla, a splněna jasná kritéria, zajišťující spokojenost. Bez těchto věcí to zkrátka nejde. Všichni musí být předem ohlášeni, a musí být splněny veškeré nároky. Poslední jsou na řadě reakce až přehnaně pozitivní. Patří lidem, viděným jen občas. Jedná se třeba o tetu z rané péče, strejdu z protějšího domu, nebo dlouholetou kamarádku, se kterou se setkáváme jednou za rok. Vyplouvají na povrch díky momentálnímu, pozitivnímu naladění, a uvědomění. V těchto chvílích má syn radost, že vidí živou osobu. Někoho, kdo má obličej, nohy a ruce, a zalíbí se mu jednoduše na první pohled. Tito lidé jsou odměněni skvělou energií, upřímným smíchem a pozorností, i když třeba jen v řádu vteřin. Myslím, že je to i zásluhou vyzařující energie z nich. Je rozpoznána vyrovnanost, osobitost a milé emoce. Od mala syn umí rozpoznat vyrovnanou osobu, u které se cítí nad míru spokojený. Tak to má s již zmiňovanou tetičkou, která byla z okolí přijata jako první.
Máme v naší domácnosti několik druhů mezilidských vztahů. Jeden jediný není jednoduchý, ani samozřejmý. Záleží pouze na druhé straně, jak se k věci postaví. Ani toto odvětví neuniká jinakosti a komplikovanému přístupu. I zde funguje vše jinak. I zde může být vše zapomenuto. Pomáháme jak jen se dá. Jen s tou změnou, že už pouze těm lidem, kteří o náš poklad opravdu stojí. Je to jedna z těch těžších věcí. Opět ale stojí za to. Když nastane úspěch, a v obrovské bublině je zaplněno další, nové místo, je to skvělý pokrok a větší rozvoj osobnosti našeho autíčka. Tato dřina je rozdílná tím, že neleží pouze na nás, ale musí se na ní podílet lidé, kteří chtějí. Všem jim za to děkuji, za celou svou rodinu. Prochází se s námi po neznámu protože mají chuť. Zlehčují a ukazují ze své vlastní vůle. Tím dělají hezčí hned několik životů najednou. Neodsuzují, ani nelitují, jsou jednoduše tu. A to nám stačí. Vše jen pro spokojenost našeho drobečka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama