Budu všechno, co si budeš přát

20. dubna 2018 v 8:00
O tom je i text jedné známé, hezké, české písničky. Zcela vystihuje naši situaci. Uděláme pro náš poklad téměř cokoli. Vše, co vykouzlí úsměv na jeho krásné tvářičce, je pro nás cenné. Každá hloupost, která ho dělá šťastným, je u nás vítána. Přetrhli bychom se pouze pro jeho štěstí. My mu sice nerozumíme, mnohdy v něm však zvládneme číst. Víme, co má rád, co dělá rád, co se mu líbí. Všechny tyto věci sháníme, plníme a vychutnáváme si krásné reakce.
Prší? Jdeme ven. Je to totiž ohromná sranda. Skáčeme do louží a bavíme se tím, jak se baví on. Na vycházce, v obchodě, kdekoli si usmyslí, že se budeme honit, skákat, společně si hrát. Není problém. Jsme otevření lidé, kterým nevadí, že vypadají jako blázni. Často jsem chodívala ven s jeho oblíbenou, vypelichanou parukou na hlavě. Nikdy mi to nevadilo. Stejně jako chodit věčně zamazaná z baheních radovánek na dětských hřištích po dešti. Nebo se v parném létě chladit v místním potoce, či řece. Ani ochutnávání sněhu, a olizování ledu na naší zimní zahradě není tabu. Řádění v pilinách je také velká švanda. Stejně tak zkoumání mrazáku, nebo pojídání zmrzliny rukama. U nás je k vidění mnoho věcí. A jinak by to nebylo, ani kdyby byl náš miláček zdravý.
Děti mají dle mého názoru dětství řádně prožít. Toho se u nás doma držíme. Ovšem kvůli handicapu, který nás trápí, koukáme na spoustu věcí trochu jinýma očima. Byli bychom čímkoli. Vším, co by si náš poklad přál. A ještě k tomu rádi. Díky němu máme nevšední svět. Chceme v něm tvořit jeho super hrdiny. Rodiče, kteří splní nemožné svému super dítěti. A tak jsme často čímkoli, a snažíme se plnit mnohé. A vůbec nám to nevadí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama