Rozhodnuto

6. dubna 2018 v 13:54
Už jsem kdysi psala článek o úvahách nad druhým dítětem. Nelze nad tím v naší situaci přemýšlet. Musíme zkrátka zariskovat. Vykročit do neznáma s vědomím, že pokud se zadaří, nebude to nikdy ideální. Byla jsem rozhodnutá, že další dítě už nechci. Náš autík je sám dost náročný, a jaká bude jeho budoucnost není jasné. Mnohdy je to dost namáhavé, beze spánku, odpočinku, s nervy ve stávce. Druhý potomek by celou, složitou situaci, ještě více zkomplikoval. Tím spíš, pokud by byl také nemocný. Kdo mě zná však ví, že pro mě není nic nemožné. I když je to těžké, složité, a stresující, není to nezvládnutelné, ačkoli to tak často vypadá. Přestali jsme přemýšlet, zvažovat pro a proti. Došlo nám, že náš malý poklad potřebuje někoho dalšího. Někoho, kdo tu pro něj bude, když mi nebudeme schopni. Je to tedy představa druhého, zdravého dítěte, které bude svého brášku natolik milovat, že bude vždy ochotno pomoci.
Ze skutečné, pokrevní rodiny syn prakticky nikoho nemá. Nás tam samozřejmě nepočítám. Příbuzných, se kterými se stýkáme je velmi málo, a tento seznam se stále tenčí. Přesto, že je s námi mnoho přátel, o kterých vím, že by mu určitě pomohli v případě potřeby, to pravé po jeho boku chybí. Osůbka, která s ním prožije každičký den, a bude ho dokonale znát. Další človíček, který nebude potřebovat slova, aby pochopil. Třetí, nejbližší tvoreček, který ho poctí svou bezmeznou láskou. To je ten fakt, který rozhodl za nás. Skutečnost, která nás okamžitě přesvědčila. Nastoupíme do dalšího, ještě složitějšího boje, kde se budeme zuby nehty rvát mnohem více, než jsme zvyklí.
Bohužel, vždy to bude tak, že jedno naše dítě bude ochuzeno, aniž bychom chtěli. To nejde nijak ovlivnit. I když se budeme snažit sebevíc. Žádné nebude z naší strany strádat, přesto na tom bude jedno hůř. Milovány ale budou zcela stejně, a vychovávány budou v domění vzájemné péče jeden o druhého.
K tomuto článku mě inspirovala jedna má přítelkyně. Řekla mi, že kvůli takovým starostem by do toho nešla, ale že to chápe. Že si také přejeme zažít život s normálním dítětem, kde o nic nepřijdeme. Je další osobou, která mě přesvědčila, že i když si člověk myslí že ví, neví vlastně nic. Často slýcháme chápavé komentáře lidí, kteří si umí představit. To jsou pouze myšlenky těchto jedinců. Dokud v tom nejste, pochopit nemůžete. Že jsme přišli o mnohá poprvé, o věci, které jsou jinde samozřejmé, o projevy lásky, to vše nás mrzí a ničí. Není to však důvod pro druhou ratolest. Nikdy by nás nic podobného nenapadlo ani ve snu. Nechceme si dělat druhé dítě pro radosti, které nám nebyly přány, ale pro tu radost živou, která běhá naším domem. Pro tu, která je ostatními odmítána pro svou jinakost. Pro čistou dušičku, která nikomu neubližuje, a zaslouží si pouze to nejlepší a nejúpřímnější, co jí můžeme nabídnout. Lásky máme mnoho. Pro jednoho, i pro dva. Proto jsme se rozhodli, že se rozrosteme. Tak nám držte pěsti, a přejte nám štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 16:20 | Reagovat

Klobouk dolu, před takovým rozhodnutím. Určitě to nebude snadné, ale věřím, že jste dost silní na to, abyste to zvládli. Snad se to povede a bude vám vaše situace přinášet více radosti než problémů. :)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 16:28 | Reagovat

to je tak krásné a z mého pohledu obdivuhodné když si představím že druhé miminko už nechci a to vlastně jen kvůli prvnímu porodu...
tak to budu držet pěsti ať to vyjde

3 Debbie C. Debbie C. | Web | 6. dubna 2018 v 21:13 | Reagovat

Budu držet palce, aby to vyšlo 😊

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama