Radši být zticha

20. července 2018 v 8:00
Je mnoho vět, které rodič autistického dítěte nepotřebuje slyšet, natož na ně odpovídat. Lidé to ani nemusí myslet špatně, když je vypustí z úst. Jednoduše si neuvědomují, nevědí a nezají. Zde je pár z nich, na které jsem alergická já osobně:
To bude dobrý, on se uzdraví. - Jenže on se neuzdraví. Je to trvalý stav, který se pouze zlepšuje, či zhoršuje, nikdy však nezmizí. Při výborné práci s kombinací dobré inteligence, a dobrých schopností, jednoho dne možná nikdo nepozná jeho handicap. Stále však bude jeho součástí. Nikdy neodezní.
Jak to chytil? - To je perla, u které popravdě nechápu, jak na ni někdo přijde. Zde je dokonalá ukázka toho, že jsou lidé málo informovaní.
Kdy začne mluvit? - Nevím, možná nikdy. Debaty o tom, že to není možné, že se každý jednou rozmluví, už mi popravdě lezou krkem. Může mluvit dnes, zítra, za rok, za deset let, nebo také nikdy.
On ještě nosí pleny? - Ano, i desetiletí autíci mohou klidně ještě nosit pleny.
Bude někdy pracovat, a žít sám? - Jelikož je mu pouhých pět let, opravdu netuším. Samozřejně bychom si pro něj přáli krásný, plnohodnotný život, se vším všudy. Je to ale vzdálená budoucnost, do které nikdo nevidí.
Snad bude vaše další dítě zdravé. - To je vyjádření, kvůli ktetému bych nejradši trhala hlavy. Každý si samozřejmě přeje zdravé děti, už kvůli nim samotným. Pokud ale zdravé nebude, nehodím ho do smetí. Bude moje stejně tak, jako to první. I vůči němu je tato věta mimochodem velmi nevhodná.
Snad to nepotká někoho dalšího v rodině. - Nikomu nic takového nepřeji, především těm nevinným dětičkám. Je to ale něco, co rodič autíka opravdu slyšet nepotřebuje.
On to vydrží. - No, psychický stav takového dítěte dokáže ovlivnit sebemenší maličkost. Když vím, že ho něco stresuje, nebudu ho v tom nechávat.
To se musí po zlém. - Nejsem ten typ, který omlouvá a zvýhodňuje své dítě, kvůli jeho nemoci, za každou cenu. Právě naopak, jsem docela tvrdá. Co ale nejde, to prostě nejde. Řekla bych, že vím nejlépe jak na něj.
Je to pouhá hrstka z obří hromady. Ukázka toho, že lidé sice jsou zvědaví, ale líní. Samostudium, přečtení si krátkého článku, nebo zkouknutí dokumentu, to je moc práce. Budou radši pokládat hloupé, někdy až nevhodné otázky. Neustále je poslouchat, a odpovídat na ně, není mnohdy příjemné. Proto prosím, trochu přemýšlejte, než něco řeknete.
Tímto článkem se s Vámi toto léto loučím. Čeká nás nejen dovolená, ale i náročné období, kterým procházíme, my nedopřává příliš času. Užijte si slunečné dny, a načerpejte sílu před dlouhou zimou. Já se na Vás po létě opět moc těším.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama